dnes je 28.5.2024

Input:

3.1 Účastníci řízení

11.11.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1 Účastníci řízení

Mgr. Petra Vrábliková

§ 27, § 28

Důležité
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy rozlišuje správní řád účastníky na více skupin, v závislosti na tom, v jaké míře se jich postup správního úřadu týká nebo se týká jejich zájmů či práv.

Hlavní účastníci řízení

Zákon rozlišuje tzv. hlavní, esenciální, účastníky, jimiž jsou podle ust. § 27 odst. 1:

  1. v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;

    Žadatelem je ten, kdo podal žádost o zahájení řízení, u nějž se předpokládá jeho skončení vydáním správního rozhodnutí (nebo aktu rozhodnutí nahrazujícího, např. dokladu), jehož výrok se týká návrhu v žádosti obsaženého, tedy jímž se žádosti zcela nebo zčásti vyhoví nebo se taková žádost zamítne. Spolu s ním jsou účastníky řízení o žádosti osoby, které mají k předmětu řízení stejný vztah jako žadatel (spoluvlastníci nemovitosti, o níž v řízení jde, osoby, jimž spolu se žadatelem přísluší nárok, např. na vyplacení dávky, k jejímuž vyplacení směřuje žádost, apod.), takže se výrok rozhodnutí, kterým se řízení končí, vztahuje i k jejich právům, povinnostem nebo právem chráněným zájmům. Zákonem použitý termín "společenství“ nemá totožný obsah jako v občanském právu, charakterizuje pouze stejnou kvalitu vztahu dalších účastníků řízení k předmětu řízení, jako je tomu u žadatele.

    Omezit okruh účastníků pouze na žadatele lze však jen tam, kde to stanoví zvláštní zákon nebo kde jde výslovně pouze o práva a povinnosti této osoby a nikoho jiného se vedené řízení nemůže na jeho právech dotknout.

  2. v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. Obdobně jako v případě první skupiny jsou hlavními účastníky v řízení zahájeném z moci úřední ty osoby, kterým má rozhodnutí, jímž se řízení končí, založit, změnit nebo zrušit práva nebo povinnosti nebo má tato práva či povinnosti deklarovat (případně konstatovat jejich neexistenci). V řízení exekučním (vykonávacím) je hlavním účastníkem pouze povinný.

Takto definovaní účastníci mají největší zájem na vedeném řízení a jeho výsledku a jejich procesní práva jsou v řízení nejširší, v zásadě nejsou zákonem nijak omezována.

Vedlejší účastníci řízení

Druhou skupinou účastníků jsou účastníci tzv. vedlejší nebo parciální, tedy další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnosti (§ 27 odst. 2 SŘ). Zpravidla zde půjde o osoby, pro něž rozhodnutí vydané ve správním řízení má bezprostřední vliv na práva nebo povinnosti nabyté mimo toto řízení, v nichž se změna projevuje. Pro účastenství nepostačuje nepřímé nebo zprostředkované ovlivnění jejich práv nebo povinností ani subjektivní vjem o takovém ovlivnění, vliv vydaného správního rozhodnutí musí být objektivně zjistitelný a přímý (v podobě změny osobního statusu, majetkových, rodinných nebo jiných poměrů). Vedlejší účastníci správního řízení mají veškerá procesní práva, s výjimkou těch práv, která jsou, slovy zákona, ustanoveními správního řádu přiznaná přímo pouze účastníkům podle § 27 odst. 1 správního řádu, rozdíly v postavení obou skupin účastníků se projevují pouze v několika ustanoveních správního řádu:

  • V řízení zahájeném z moci úřední ustanoví správní orgán opatrovníka hlavnímu účastníku, jemuž se nepodařilo oznámit zahájení tohoto řízení, vedlejšímu účastníku nikoliv.

  • Tam, kde v řízení jde o osobu, která není známa nebo jíž se prokazatelně nedaří doručovat, ustanoví správní orgán dle § 32 opatrovníka pouze hlavním účastníkům (a to pouze těm, jimž má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo), ostatním účastníkům, tedy i vedlejším, opatrovníka neustanovuje a doručuje jim veřejnou vyhláškou [§ 32 odst. 2 písm. h), § 32 odst. 2 písm. d) a e) a odst. 3 správního řádu].

  • Účinky řízení zahájeného z moci úřední jsou primárně vázány na doručení oznámení o zahájení správního řízení hlavnímu účastníku, teprve podpůrně může správní orgán vázat tyto účinky na doručení oznámení o zahájení řízení účastníku vedlejšímu (§ 46 odst. 1 SŘ).

  • Nařídí-li správní orgán ústní jednání, pouze hlavní účastník může podat návrh, aby ústní jednání bylo veřejné, návrhy vedlejších účastníků se správní orgán nezabývá (§ 49 odst. 3 SŘ).

  • V řízení vedeném z moci úřední může správní orgán přerušit řízení na žádost kteréhokoliv z účastníků, pouze pokud s tím všichni hlavní účastníci souhlasí (§ 64 odst. 3 SŘ).

  • Ve výroku rozhodnutí musí být uvedeni všichni hlavní účastníci. Vedlejší účastníky stačí do textu rozhodnutí zahrnout jiným způsobem (v hlavičce nebo rozdělovníku, na nějž hlavička odkazuje) (§ 68 odst. 2 SŘ).

  • Usnesení, jímž nadřízený správní orgán rozhodl o opatřeních proti nečinnosti se oznamuje správním orgánům, jichž se týká, a hlavním účastníkům. Vedlejším účastníkům se oznamuje veřejnou vyhláškou (§ 80 odst. 6 SŘ).

  • Při opominutí doručení rozhodnutí správního orgánu vedlejšímu účastníku může této podat odvolání do třiceti dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu

Nahrávám...
Nahrávám...