3.5.2.1
Příloha 1: Nedostatky a vady podání
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
Závěr č. 50 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu – Nedostatky a vady podání – § 37 správního řádu.
V případě, že podání trpí jinými vadami ve smyslu § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a podatel je ani na výzvu správního orgánu neodstranil, správní orgán, jestliže vada je nepodstatná a spočívá například v neúplnosti náležitostí (je např. uvedeno pouze příjmení podatele a chybí jeho jméno) nebo v nepřesnosti (je nesprávně označen správní orgán, jemuž je podání určeno), by měl takový nedostatek "pardonovat“ a podáním se zabývat. Naproti tomu takové vady, jako je neurčitost návrhu, představují takovou překážku, že se podáním správní orgán nemůže zabývat (některé typy podání předpokládají odchylný procesní režim – např. odvolání či žádost).
Chybí-li u podání vlastnoruční podpis podatele, není stvrzeno, že podatel se ztotožňuje s obsahem podání a správní orgán, nebyla-li náprava přes jeho výzvu zjednána, se nebude podáním zabývat.
Odůvodnění:
Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí mít podání tyto náležitosti:
-
musí být z něho patrno, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje,
-
identifikační znaky podatele je-li jím fyzická osoba, jméno a příjmení, datum narození,
-
místo trvalého pobytu fyzické osoby, případně jinou adresou pro doručování,
-
označení správního orgánu, kterému je určeno.
Z § 37 odst. 3 správního řádu vyplývá, že podání může trpět jinými vadami než tím, že vůbec neobsahuje předepsanou náležitost nebo je neúplné. Jinými vadami podání se rozumějí nepřesnost, neurčitost nebo nesrozumitelnost náležitostí nebo některé z nich. Z uvedeného vyplývá, že podání může mít tyto nedostatky: neobsahuje některou předepsanou náležitost, je neúplné nebo některá z náležitostí je nepřesná, neurčitá či ne srozumitelná.
Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, správní orgán pomůže podateli nedostatky odstranit nebo jej vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu (§ 37 odst. 3 správního řádu). Výzva může být učiněna písemně nebo ústně se zaprotokolováním. Správní orgán by měl ve výzvě uvést, jaký nedostatek má podání a jakým způsobem (doplněním nebo opravou) ho lze odstranit.
Pokud by podatel nedoplnil chybějící náležitost (např. "co se navrhuje“), správní orgán by se věcí nezabýval, neboť chybějící náležitost zbavuje podání jeho podstaty a činí je bezpředmětným. O tomto důsledku musí být podatel poučen (viz § 4 odst. 2 správního řádu). Nejde-li o podání, nelze uvažovat o doplnění.
Jinak tomu bude, jestliže podání trpí jinými vadami (nepřesnost, neurčitost, nesrozumitelnost, neúplnost v detailech) a podatel je ani na výzvu správního orgánu neodstranil.
V tomto případě existují dvě možné alternativy postupu správního orgánu:
-
Jestliže vada je nepodstatná a spočívá např. v neúplnosti náležitostí (je např. uvedeno pouze příjmení podatele a chybí jeho jméno) nebo v nepřesnosti (je nesprávně označen správní orgán, jemuž je podání určeno), správní orgán by měl takový nedostatek "pardonovat“ a podáním se zabývat. Je totiž na místě vyvarovat se přílišného formalismu a nadměrné přísnosti. Pokud podatel v rámci podání neoznačí správní orgán nebo věc, které se týká, bude zpravidla jen velmi obtížné nalézt správní orgán, který by se mohl takovým podáním zabývat. V tomto případě je třeba vycházet z toho, že pokud podatel uvede nesprávně správní orgán, jedná se o vadu, kterou zpravila napraví správní orgán, který podání obdržel, postoupením podle § 12 správního řádu.
-
Naproti tomu takové vady, jako je neurčitost návrhu (přičemž absolutní neurčitost způsobuje, že se nejedná o podání), jsou natolik závažné vady, že se podáním správní orgán nemůže zabývat (některé typy podání předpokládají odchylný procesní režim – např. odvolání či žádost).
Rovněž pokud správní orgán ani věc nejsou určeny vůbec, tedy je nelze ani dovodit z textu podání, jedná se o podstatnou vadu, která má za následek to, že daný úkon zřejmě nelze považovat za podání ve smyslu § 37 správního řádu. Smyslem podání je realizace práva činit návrhy, navrhovat důkazy a vyjadřovat se k řízení, zakotveného v § 36 správního řádu. Pokud však uvedený návrh nebo vyjádření v podání zcela chybí, nelze je považovat za podání ve smyslu správního řádu. Takovými úkony se správní orgán v rámci správního řízení nezabývá.
V případě chybějícího podpisu přicházejí v úvahu dva možné přístupy:
-
Hledět (stejně jako v občanském soudním řízení) na podpis podatele jako na nenahraditelný písemný projev konkrétní fyzické osoby, která tím stvrzuje, že se ztotožňuje s obsahem podání (že podání lze přičíst jí a nikoliv osobě jiné. Chybí-li vlastnoruční podpis, není stvrzeno, že podatel se ztotožňuje s obsahem podání a správní orgán, nebyla-li náprava přes jeho výzvu zjednána, se nebude podáním zabývat.
-
Skutečnost, že v podání chybí podpis, posuzovat s přihlédnutím k znalosti osoby podatele a…
