5.15.5.1
Příloha 1: Z judikatury
Z judikatury:
Nejvyšší správní soud, spis. zn. 7 Afs 6/2010, rozsudek ze dne 5. srpna 2010
K rozdílu mezi vymezením řízení s velkým počtem účastníků ve správním řádu a v soudním řádu správním
Zákonodárce v ustanoveni § 42 odst. 4 soudního řádu správního nedefinoval, co lze rozumět pod pojmem "velký počet osob zúčastněných na řízení“. Podle Nejvyššího správního soudu však konkrétní počet ani určit nelze, neboť neúměrnost běžného způsobu doručování pro velký počet adresátů se musí vždy posuzovat ve vztahu k předmětu řízení a dále ve vztahu ke konkrétnímu postavení osob zúčastněných na řízení.
V soudním řádu správním není stanoveno, na rozdíl od ustanovení § 144 odst. 1 správního řádu, že by se zvláštní pravidla pro řízení s velkým počtem účastníků vztahovala na řízení s určitým přesně stanoveným minimálním počtem účastníků (ve správním řádu je to 30 účastníků).
Kritérium stanovené v § 144 odst. 1 správního řádu nelze pro řízení podle s. ř. s. užít ani jako kritéria pomocného, protože hranice, od níž by bylo možno použít doručování vyvěšením na úřední desce soudu, je stanovena přísněji než ve správním řádu. V § 42 odst. 4 s. ř. s. je obsaženo přísné kritérium materiální. Složitosti v doručování musí mít kvalifikovanou intenzitu, tj. musí jít o "neúměrně“ zdlouhavé, nákladné či administrativně náročné doručování. Zároveň musí být zřejmé, tzn. evidentní, že potíže s doručováním se objeví.
V daném případě se jednalo o 34 možných osob zúčastněných na řízení, což podle názoru Nejvyššího správního soudu nelze zásadně považovat za velký počet. Velkým počtem bude zpravidla nutno rozumět…
