-
Jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými.
Skutečnosti nebo důkazy, které vyšly dodatečně najevo, však proto, aby mohla být na jejich základě povolena obnova řízení, musí objektivně existovat v době vydání rozhodnutí v řízení, jehož obnova je navrhována, a musí jít o skutečnosti nebo důkazy, které svědčí ve prospěch žadatele. Žádosti mající za cíl získání výhod nebo naopak znevýhodnění jiného účastníka, než je žadatel, pokud výhody žadatele a nevýhody jiného účastníka původního řízení nejsou ve vzájemném protikladu, jsou nepřípustné.
Musí se jednat o skutečnosti nebo důkazy existující v době vydání původního rozhodnutí, které z objektivně zjistitelných (nicméně i částečně subjektivních) důvodů nemohl účastník ve svůj prospěch v původním řízení uplatnit. Jde především o skutečnosti nebo důkazy, které byly účastníkům řízení nebo správnímu orgánu skryté (o jejich existenci se nevědělo), byly nedosažitelné (ohledání věci nacházející se mimo území České republiky, vydání rozhodnutí jiného státu, výslech dříve nepředvolatelného svědka – jsoucího v zahraničí, trpícího duševní poruchou, která se až později ukázala být jen přechodnou, zdravotně indisponovaného natolik, že nebyl schopen výpovědi, apod.) nebo sice byly známy, ba dokonce byly v řízení provedeny, ale účastník, jemuž nyní mohou být ku prospěchu, nevěděl a nemohl vědět, že svědčí jeho zájmům.
Důvodem povolení obnovy je i zjištění, že důkazy, na jejichž základě rozhodl správní orgán v původním řízení, se ukázaly být nepravdivými, tedy že osvědčovaly vadně zjišťovanou okolnost. Nepravdivost důkazů může spočívat rovněž v jejich nesprávnosti, nemusí jít o záměrně způsobený stav (ať již účastníkem nebo osobou na řízení nezúčastněnou). Jde-li o stav způsobený účastníkem, platí, že povolení obnovy řízení se nemůže dovolávat ten, který její důvody způsobil.
-
Jestliže bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno.
Je otázkou, co je možné považovat za podklad pro rozhodnutí – je zřejmé, že půjde o rozhodnutí jiného nebo téhož správního orgánu nebo soudu, jehož vydání se projeví v meritu rozhodnutí, jehož obnova je navrhována. Může jít o rozhodnutí o předběžné otázce, rozhodnutí, jehož vydání vyvolalo původní řízení (v rámci řetězení správních aktů), anebo rozhodnutí, které založilo, změnilo, zrušilo práva nebo povinnosti, které byly předmětem původního řízení. Musí však jít o samostatné rozhodnutí v jiném řízení, nikoliv jiný akt [vyjádření, osvědčení nebo sdělení jsou považována za důkaz podle písm. a), naproti tomu zrušení nebo změna závazného stanoviska má samostatné právní následky].
Byť to zákon výslovně nestanoví, je možné toto ustanovení aplikovat i na opatření obecné povahy a v některých případech i veřejnoprávní smlouvy (např. jedná-li se o ukládání sankcí z nich vyplývajících).
V obou případech, jak podle písm. a), tak podle písm. b), musí nastat takový stav, že tyto skutečnosti mohou ovlivňovat jiné rozhodnutí ve věci. Zákon přitom nepožaduje, aby již v okamžiku zahájení řízení bylo zřejmé nebo nutně najisto postavené, že takové skutečnosti ovlivní změnu původního rozhodnutí, musí mít pouze takovou kvalitu, závažnost, aby případně změnu rozhodnutí ovlivnit mohly. Zda tomu tak skutečně je, je ponecháno až druhé fázi obnovy, vydání nového rozhodnutí.
-
Jestliže bylo zrušeno nebo změněno závazné stanovisko (§ 149 odst. 6 správního řádu).
Zrušení závazného stanoviska vydaného pro účely původního řízení je vždy důvodem pro povolení obnovy řízení, bez dalšího, závazné stanovisko se totiž v meritu věci vždy projeví. Požadavek, aby zrušení závazného stanoviska mohlo ovlivnit změnu původního rozhodnutí ve prospěch žadatele o obnovu, však zůstává nedotčen.
Žádost musí účastník uplatnit u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci (meritorně) rozhodoval, a to ve lhůtě tří měsíců od okamžiku, kdy důvod obnovy zjistil, nejpozději však do tří let od právní moci rozhodnutí, jehož obnovy se dožaduje. Žádost tak lze uplatnit jak u orgánu prvostupňového, tak odvolacího, rozhodl-li v meritu v rámci přezkumu nadřízený orgán (změnil rozhodnutí), lze uplatnit žádost i u něj. O žádosti však rozhoduje ten orgán, který rozhodoval v posledním stupni (nikoliv vždy "naposled“), tedy z uvedených ten nevýše postavený. Řízení o povolení obnovy je zahájeno dnem, kdy kterémukoliv z uvedených správních orgánů žádost došla.
Žadatel má přitom povinnost tvrzení ve vztahu ke všem skutečnostem odůvodňujícím zahájení řízení o povolení obnovy, včetně splnění zákonných lhůt, k prokázání svých tvrzení může navrhnout provedení důkazů, důkazní břemeno však má nadále správní…
