dnes je 28.5.2024

Input:

1.1 Předmět úpravy a působnost správního řádu

30.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1 Předmět úpravy a působnost správního řádu

Mgr. Ing. Lenka Bursíková

Podle § 1 odst. 1 SŘ tento zákon upravuje postup tzv. správních orgánů, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy.1 Při posuzování případné aplikace správního řádu je třeba vycházet nejen z takto nastíněného pozitivního vymezení, ale je důležité rovněž přihlédnout i k vymezení negativnímu, které obsahuje ustanovení § 1 odst. 3 SŘ2. Jen ty situace, které spadají pod rozsah ustanovení § 1 odst. 1 a současně nenaplňují znaky uvedené v § 1 odst. 3 SŘ, se v dalším řídí správním řádem. Posouzení otázky, zda jde v konkrétním případě o výkon působnosti správního orgánu v oblasti veřejné správy, přitom nemusí být vždy jednoznačné a může přinášet mnohé sporné názory3.

Hovoříme-li o působnosti právního předpisu, hledáme odpovědi na otázku, kde norma působí, kdo je povinen se jí řídit, kdy (v jakém časovém období) norma působí a jaká vlastní pravidla chování stanovuje. Rozeznáváme tedy působnost místní, osobní, časovou a věcnou. Tuto působnost pak lze rozlišovat jak u samotných právních norem, jako nejnižších systémových součástí právních předpisů, tak i u právního předpisu samotného, tudíž i u správního řádu.

Časová působnost vypovídá o tom, jak norma, resp. právní předpis působí v čase. Každý právní předpis, správní řád nevyjímaje, se nachází a platí v určitém časovém období.

Podle § 184 SŘ nabyl správní řád účinnosti dnem 1. ledna 2006. K vyřešení problémů, jež z takto nastaveného počátku účinnosti mohou nastat, slouží přechodná a závěrečná ustanovení (ve správním řádu počínají § 179). Tato ustanovení umožňují, aby právní předpis byl aplikován v určitých situacích dále v čase, ačkoli již sám pozbyl své účinnosti, neboť se jeví jako vhodnější, s ohledem na právní jistotu a předvídatelnost právních postupů orgánů veřejné správy, ponechat ještě po určitou dobu působení takovéto předcházející právní úpravy.

Mnohem méně problémů či nejasností nastává z hlediska územní působnosti, která vymezuje, na jakém území či teritoriu daný právní předpis působí. Jelikož je ČR unitárním státem, jak plyne ze samotné Ústavy ČR a jejího čl. 11, správní řád byl schválen ve formě a s právní silou zákona (mající obecně celostátní působnost), a to nejvyšším zákonodárným orgánem státu, územní působnost správního řádu se odvozuje na celé území České republiky. Je možné uzavřít, že správní řád má celorepublikovou místní působnost, postupují podle něj správní orgány vymezené v jeho § 1 odst. 1 SŘ, bez ohledu na to, na jaké části státu působí.

Osobní působnost je obecně stanovena tak, že normy působí na všechny subjekty práva, tedy osoby fyzické, právnické a stát. Tyto jsou následně potenciálními adresáty působení všech právních norem a předpisů.

Z hlediska platné právní úpravy primárně dopadá správní řád na správní orgány, a je tedy zaměřen na regulaci jejich postupů. Ustanovení § 1 odst. 1 SŘ pod pojmem (resp. legislativní zkratkou) správní orgán chápe orgány moci výkonné, orgány územních samosprávných celků, jiné orgány, právnické a fyzické osoby, jestliže vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Zákonodárce se ve správním řádu uchýlil k vlastní legislativní zkratce správního orgánu. Existují totiž i jiné právní předpisy, například zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní4, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád5, ve znění pozdějších předpisů, ale také i předcházející správní řád 6 (zák. č. 71/1967 Sb.), které samy výslovně, pro vlastní potřebu pojímají

Nahrávám...
Nahrávám...