5.13.4 Příloha 4: Neuložení náhrady nákladů řízení paušální částkou (§ 79 odst. 5 správního řádu)
Závěr č. 42 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu – Neuložení náhrady nákladů řízení paušální částkou (§ 79 odst. 5 správního řádu).
A. V případě, kdy je na základě kontrolní činnosti kontrolního cenového orgánu zjištěno porušení cenových předpisů a je ukládána pokuta ve správním řízení podle správního řádu, jedná se o řízení vyvolané porušením právní povinnosti a paušální částka náhrady nákladů podle § 79 odst. 5 správního řádu má být uložena.
B. Paušální částku je možné stanovit v samostatném rozhodnutí o nákladech řízení, které je možné přijmout i po přijetí meritorního rozhodnutí dodatečně, pokud možno však bez zbytečného odkladu a nejpozději do právní moci rozhodnutí ve věci. Pokud by paušální částka náhrady nákladů řízení nebyla stanovena vůbec, není správné ji s ohledem na základní principy správního řízení ukládat po delší době dodatečně.
Odůvodnění:
Poradní sbor se zabýval dotazem týkajícím se aplikace ustanovení § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. Konkrétně se jednalo o dotaz, zda je možné na základě kontrolní činnosti cenového kontrolního orgánu podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, uplatnit paušální částku podle § 79 odst. 5 správního řádu a vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, a zda a jak má být tato paušální částka v případě jejího neuložení požadována zpětně.
Cenovou kontrolu blíže upravuje § 14 a násl. zákona o cenách, který rovněž stanoví, co je považováno za porušení cenových předpisů a pokuty za tato porušení (§ 17).
Jak bylo uvedeno v závěru poradního sboru č. 36, je třeba pro posouzení toho, jestli se uplatní paušální částka náhrady nákladů řízení podle § 79 odst. 5 správního řádu, nejprve zvážit, zda se jedná o postup podle správního řádu a jestli bylo toto řízení vyvoláno porušením právní povinnosti.
Kontrolní činnost není sama o sobě správním řízením, pokud je však na základě výsledků kontroly ukládána ve správním řízení pokuta za porušení cenových předpisů podle § 17 zákona o cenách, jedná se o řízení vyvolané porušením právní povinnosti, ve kterém je pokuta ukládána ve správním řízení podle správního řádu, a paušální částka podle § 79 odst. 5 správního řádu proto má být uložena.
Druhou otázkou je však problematika zpětného vybírání této paušální částky v případě, že nebyla v rozhodnutí stanovícím pokutu uložena. Ustanovení § 79 odst. 2 správního řádu předpokládá, že rozhodnutí ve věci nákladů řízení může být vydáno samostatně, a tedy dříve, než je vydáno rozhodnutí ve věci samé nebo teoreticky i dodatečně. Není zde stanoveno, do jaké doby může být toto dodatečné rozhodnutí ve věci nákladů řízení vydáno. Možnost vydávat rozhodnutí o nákladech řízení samostatně předpokládají rovněž další procesní právní předpisy.
Například podle § 61 soudního řádu správního rozhodne soud o povinnosti nahradit náklady řízení zpravidla v rozsudku nebo usnesení, jímž se řízení končí. Občanský soudní řád stanoví v § 151, že o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí, u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou. Určit výši nákladů může předseda senátu až v písemném vyhotovení rozhodnutí. V § 166 dále stanoví, že nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Bez návrhu je může soud doplnit rozsudek tehdy, pokud ještě nenabyl právní moci.
Například rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení v občanském soudním řízení uvádí: "O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení končí.
Při výkladu tohoto ustanovení v souvislosti s ustanovením § 166 o. s. ř., podle něhož může soud doplnit rozsudek, dokud není v právní moci, jestliže v něm nerozhodl o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, nutno dospět k závěru, že rozhodnutí o nákladech řízení, pokud závisí na výsledcích řízení ve věci samé, musí být obsaženo v rozsudku, jímž se řízení ve věci končí. Později může být o nákladech řízení rozhodnuto jen za podmínek § 166 o. s. ř., jestliže soud opomněl o nákladech řízení rozhodnout. Výjimečně – když nelze v době konečného rozhodnutí ve věci samé přesně…
