dnes je 27.7.2024

Input:

11.1.7 Kontrolní řád

25.2.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.1.7 Kontrolní řád

prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc.

Nikoho patrně nepřekvapí, když hned úvodem prohlásíme, že kontrola a dozor nepatří ve veřejné správě k tomu, co by bylo jednoduše a nastálo upraveno. Tento stav modifikuje s účinností od 1. ledna 2014 nový kontrolní řád (zákon č. 255/2012 Sb.). Nejde ovšem o zjednodušení právní úpravy, spíše naopak.

Dříve než se budeme věnovat výkladu jednotlivých ustanovení tohoto kontrolního řádu, připomeneme několik terminologických otázek a zařadíme tuto úpravu do souvislostí vývoje českého správního práva.

Vyjadřujeme-li se o správní kontrole českým právnickým jazykem, zůstáváme stále – stejně jako v 19. století – v zajetí překladu německého výrazu Aufsicht. Ten, kdo má na někoho výhled (Sicht, Aussicht), může toho, kdo je v jeho dohledu, kontrolovat, či – prostěji řečeno – hlídat. Dozor a dohled jsou českými jazykovými ekvivalenty této představy. V kontinentální tradici správního práva se z těchto kořenů vyvinul správní dozor jako obecná forma správní činnosti, v níž porovnávání a vyhodnocování přechází v ovlivňování spravovaných subjektů. Veřejná správa je natolik prodchnuta touto institucionalizací, že nejenom dohlíží na to či ono, ale též sama je dozorovaným systémem.

Kontrola v užším slova smyslu je pojmem vyhrazovaným pro specializovanou správní aktivitu, pro činnost vykonávanou kontrolory, kteří jsou obeznámeni s ideálními cíli, prostředky a pravidly, tedy se vzorem, jímž je možné reálné chování změřit. Správní právo má v některých zemích ctižádost vytvářet nástroje pro přezkoumávání co nejširšího okruhu správních činností. Souhrn kontrolních mechanismů tohoto druhu bývá někdy označován jako juridizace správy, přičemž je s nostalgií vzpomínáno časů, kdy téměř každý druhý samostatný správní úředník musel mít právnické vzdělání, aby si dokázal srovnat, zda to, co se děje ve správě, je v souladu s právní preskripcí.

Vytvořit kontrolní řád pro správní dozor napadlo v minulosti řadu nejrůznějších reformátorů i deformátorů veřejné správy. Je však jen několik málo příkladů, které stojí za zmínku.

Z mimoevropských států patrně musí zaujmout pozornost současná Čína, jejíž poměrně obsáhlý kontrolní řád z roku 1997 začíná touto vzorovou formulací: Účelem tohoto zákona je posílit kontrolu, zabezpečit hladké uplatnění vládních rozhodnutí, upevnit kázeň, posílit průhlednost a poctivost ve veřejné správě a zvýšit její efektivnost. Jde o kontrolní řád povyšující státní kontrolu do sfér téměř nadoblačných, činící z kontrolních úřadů téměř neomylné bytosti. Představa, že bez všeobsáhlé a všemocné kontroly nic nemůže správně fungovat, čiší téměř z každého ustanovení tohoto zákona.

Opačný přístup reprezentuje například nizozemský

Nahrávám...
Nahrávám...