dnes je 28.5.2024

Input:

9.2.3 Příloha 3: Vyjádření, osvědčení a sdělení

15.10.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2.3 Příloha 3: Vyjádření, osvědčení a sdělení

Rušení vyjádření, osvědčení nebo sdělení

Ze závěru č. 60 ze zasedání Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 8. 10. 2007:

Úkony správních orgánů podle části čtvrté správního řádu nejsou výsledkem správního řízení ve smyslu § 9 a neuplatňují se tedy vůči nim řádné, resp. mimořádné opravné prostředky upravené v části druhé, resp. třetí správního řádu. Úkony správních orgánů podle čtvrté části však mohou sloužit jako (závazné) podklady pro vydání rozhodnutí ve správním řízení (např. stanovisko příslušného správního orgánu k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) nebo prokazovat právně relevantní skutečnosti (např. osvědčení o státním občanství). V zájmu právní jistoty dotčených osob, tzn. především těch, pro které byly takové úkony správními orgány provedeny, je v § 156 odst. 2 přece jen poněkud formálněji upraveno rušení takových úkonů pro jejich rozpor se zákonem, kdy se přiměřeně použijí ustanovení hlavy IX části druhé o přezkumném řízení (§ 94 a násl.), tedy postup pro přezkum pravomocných správních aktů.

Podle § 95 odst. 4 správního řádu jsou účastníky přezkumného řízení účastníci původního řízení, v němž bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, jichž se přezkumné řízení týká, nebo jejich právní nástupci. Úkony správních orgánů podle části čtvrté se však nevydávají ve správním řízení a v případě přezkumného řízení podle § 156 odst. 2 nelze tedy mluvit o účastnících původního řízení, ale jen o dotčených osobách (§ 2 odst. 3 správního řádu), tedy osobách dotčených na svých právech provedením příslušného úkonu.

Usnesení vydávané podle § 156 odst. 2 není, jak to vyplývá z § 76 odst. 3 věty první, na rozdíl od usnesení podle § 156 odst. 1, usnesením, které by se pouze poznamenávalo do spisu. Jde tedy o usnesení, které je třeba na základě § 76 odst. 3 věty první oznamovat způsobem stanoveným v § 72 těm, jichž se dotýká a ve smyslu § 81 odst. 1 je proti takovému usnesení možné uplatnit řádný opravný prostředek (odvolání, resp. rozklad), neboť to zákon nevylučuje.

Vydání usnesení podle § 156 odst. 2, jímž se vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu, které je v rozporu s právními předpisy, ruší, může být v takovém řízení prvním úkonem, a to na základě § 98 správního řádu, který lze v tomto řízení rovněž "přiměřeně“ použít. Je-li správní orgán, který nezákonné vyjádření, osvědčení nebo sdělení vydal, resp. učinil, nečinný, je možné na základě § 154 odkazujícího na použití části první správního řádu a ve spojení s § 6 odst. 1 věta druhá správního řádu postupovat v takovém případě podle § 80 odst. 2 správního řízení, tzn. že nadřízený orgán může učinit některé z opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 4, včetně postupu podle písm. b) tohoto ustanovení. Nadřízený orgán může usnesením převzít věc (vydání usnesení o zrušení nezákonného vyjádření, osvědčení nebo sdělení) a rozhodnout namísto nečinného správního orgánu. Usnesení o atrakci je v takovém případě možné spojit s usnesením o zrušení nezákonného vyjádření, osvědčení nebo sdělení, jsou-li splněny podmínky vyplývající z § 98 správního řádu.

K povaze úkonu při výkonu veřejné správy, který není

Nahrávám...
Nahrávám...