dnes je 28.5.2024

Input:

1.3.9 Zásada rychlosti vyřizování věci

31.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.9 Zásada rychlosti vyřizování věci

Mgr. Ing. Lenka Bursíková

Požadavek, aby správní orgán postupoval a vyřizoval věci bez zbytečných průtahů a včas, je obsažen v § 6 odst. 1 SŘ. Za zbytečné průtahy lze považovat takové situace, kdy je správní orgán nečinný a věc není vyřizována, ačkoliv k otálení není žádný objektivní a ospravedlnitelný důvod. Kupříkladu nebyl ze strany správního orgánu učiněn úkon, který učiněn být měl. Jedná se o projev požadavku efektivity veřejné správy. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80).

Ustanovení § 6 vychází ze dvou lhůt:

  1. lhůta přiměřená – v případě, kdy zákon nestanovuje lhůtu, v jaké je správní orgán povinen úkon učinit, platí, že správní orgán musí učinit úkon ve lhůtě přiměřené,
  2. lhůta stanovená zákonem – v takovém případě, v souvislosti s respektováním zákonných požadavků na výkon veřejné správy, je správní orgán povinen učinit úkon ve lhůtě, která je mu stanovena zákonem.

Zákonné lhůty

Dodržování tohoto požadavku je zvláště důležité ve správním řízení, v němž se rozhoduje o právech nebo povinnostech konkrétních osob. Z tohoto důvodu správní řád stanoví lhůty, v nichž je správní orgán povinen provést určitý úkon1.

Dožádaný správní orgán provede úkon ve lhůtě do třiceti dnů ode dne doručení dožádání, pokud ho nelze provést bezodkladně, což stanoví § 13 odst. 3 SŘ.

Podle § 42 SŘ je správní orgán povinen sdělit tomu, kdo podal podnět k zahájení řízení z moci úřední, ve lhůtě do třiceti dnů od obdržení podnětu, jeho vyřízení.

Správní orgán podle § 61 odst. 2 SŘ musí rozhodnout do deseti dnů o požádání účastníka o nařízení předběžného opatření.

Správní orgán prvního stupně je povinen podle § 88 odst. 1 SŘ předat spis odvolacímu správnímu orgánu do třiceti dnů ode dne doručení odvolání.

Stanovení přiměřené lhůty k provedení úkonu

Podle některých ustanovení je správní orgán oprávněn stanovit přiměřenou lhůtu k provedení úkonu. Za přiměřenou lze považovat takovou lhůtu, která umožňuje, aby účastník měl dostatečný časový prostor k provedení úkonu a aby zároveň nebyl ohrožen rychlý průběh řízení.

Někdy správní řád používá ještě obecnější výrazy jako "bez zbytečného odkladu", "na dobu nezbytně nutnou" apod. I v těchto případech by měl správní orgán přihlížet k zájmům účastníka a respektovat zásadu rychlosti řízení.

Správní orgán vyzve podatele k odstranění vad podání a podle § 37 odst. 3 SŘ mu k tomu poskytne přiměřenou lhůtu.

Podle § 39 odst. 1 SŘ správní orgán určí účastníkovi přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji zákon stanoví a je-li toho zapotřebí.

Ve smyslu § 47 odst. 1 SŘ je povinností správního orgánu uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky o zahájení řízení.

Podle § 64 odst. 4 SŘ lze řízení přerušit na dobu nezbytně nutnou.

Ochrana před nečinností

Podstatou tohoto institutu zakotveného v § 80 SŘ (podrobněji viz výklad k tomuto ustanovení) je, že se aplikuje v případech, kdy správní orgán v zákonem stanovené lhůtě nečiní žádných úkonů. Rovněž se tento institut aplikuje i v situaci, kdy v zákoně stanovená lhůta není, pak je rozhodujícím faktem, že správní

Nahrávám...
Nahrávám...